Na samém dně duše,
ve stříbrných pavučinách bolesti,
klíčilo nenápadně a tiše
semínko nepostradatelnosti.
Dnes pátrajíc po jeho kořínku,
v touze přesadit ho do Lásky,
našla jsem malou holčičku,
jak tiskne od stříbrné pavučiny provázky.
Tichem svým volala po doteku … Sebe – Tebe,
křišťálovém doteku Země – Nebe …
KDE se děje toto Spojení?
KDO žije Život na Zemi?
V zrcadlení
Lásky vlnění
V nelpění
Tlukotu zvučení
Proud Tvoření od nikud tam a zpět
možná mnoho let a možná TEĎ
C I N K.

Pohledem svým mi prozradila,
že není co a kam bych přesadila.
Dotekem s ní se rána v srdci zacelila –
iluze rány v srdci se v Srdci rozpustila.
Není kde by netančila….
oděná v duhových šatech soucitu,
obuta v odvaze čelit úsvitu,
tam, kde i Čas objímán je Láskou ...
C I N K.

5.10.2022 -- 8.11.2022

blog-3