Prostorem zrození

zní jemný zvuk stvoření

Vědomí křišťálové

ve vibraci nové

rodí samo sebe -

- háčkuje si TĚLO z nebe

Světelné… duhové… své Tělo.

 

Hustota Země…. Ze-Mě

ho objala jemně

modrého Slunce jas

pozval dávných kostí třas….

Skrze dvě těla lidská projel modré i rudě vášně blesk - v elementu Prostoru se děje Velký třesk: Trojjediný pulz Lásky v němž sejmuty jsou masky I závoje času, jež přikryly krásu TĚLA ….

(23.9.2023, podzimní rovnodennost 🙏🏻)

blog-3
blog-3